| Březen 2026 přinesl na český trh práce první viditelné jarní uvolnění. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 5,0 %, počet uchazečů se meziměsíčně snížil o 9 367 a počet evidovaných volných pracovních míst znovu vzrostl. Meziročně ale zůstává situace slabší: v evidenci bylo o 50 198 uchazečů více než před rokem. Pro zaměstnavatele i kandidáty tak platí, že se trh práce zlepšil, nikoli však plošně a ne ve všech regionech stejným tempem. |
| Klíčová zjištění • Podíl nezaměstnaných osob v březnu klesl z 5,2 % na 5,0 %. • Úřad práce ČR evidoval 372 338 uchazečů o zaměstnání a 91 545 volných pracovních míst. • Do práce během března nastoupilo 40 001 lidí; nově se zaevidovalo 42 131 osob. • Nejvyšší nezaměstnanost měly Ústecký kraj (7,5 %) a Moravskoslezský kraj (7,0 %). • Nejproblematičtějšími okresy zůstaly Karviná (10,4 %) a Most (10,3 %). |
1. Vývoj nezaměstnanosti: březen přinesl sezónní úlevu
Březen potvrdil tradiční jarní obrat. Po lednovém růstu na 5,1 % a únorovém zvýšení na 5,2 % klesl podíl nezaměstnaných osob na 5,0 %. V absolutním vyjádření to znamená pokles počtu evidovaných uchazečů o 9 367 oproti únoru.
Z hlediska dynamiky jde o pozitivní signál, ale ne o návrat do stavu před rokem. V březnu 2025 činil podíl nezaměstnaných 4,3 % a Úřad práce ČR evidoval 322 140 uchazečů. Meziročně je tak letošní březen slabší jak v míře nezaměstnanosti, tak v absolutním počtu lidí bez práce.
Graf 1. Vývoj podílu nezaměstnaných osob v ČR. Zdroj dat: Úřad práce ČR, tiskové zprávy za leden, únor a březen 2026.
Tabulka 1. Klíčové ukazatele trhu práce
| Ukazatel | 03/2026 | 02/2026 | 03/2025 | Komentář |
| Podíl nezaměstnaných osob | 5,0 % | 5,2 % | 4,3 % | meziměsíčně -0,2 p. b.; meziročně +0,7 p. b. |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 372 338 | 381 705 | 322 140 | meziměsíčně -9 367; meziročně +50 198 |
| Počet volných pracovních míst | 91 545 | 89 705 | 91 752 | meziměsíčně +1 840; meziročně -207 |
| Nově evidované osoby | 42 131 | 43 108 | 36 073 | meziměsíčně -977; meziročně +6 058 |
| Nástupy do práce | 40 001 | 30 033 | — | silnější odtok z evidence než v únoru |
| Příjemci podpory v nezaměstnanosti | 104 545 | 111 872 | 91 572 | podíl na uchazečích klesl na 28,1 % |
| Výdaje na podpory a rekvalifikace | 2,087 mld. Kč | 1,773 mld. Kč | — | vyšší než v únoru |
2. Pohyb na trhu práce: víc nástupů do práce a víc nových míst
Během března se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 131 lidí, zatímco z evidence odešlo 51 498 uchazečů. Do nového zaměstnání nastoupilo 40 001 osob. To je podstatně silnější výsledek než v únoru, kdy do práce nastoupilo 30 033 lidí.
Současně se zvýšil i počet evidovaných volných pracovních míst. Ke konci března jich bylo 91 545, tedy o 1 840 více než v únoru. Nejvíce nových pozic přibylo podle Úřadu práce ve vzdělávání, v ubytovacích a stravovacích službách a v činnostech zabezpečovaných agenturami práce.
Úřad práce zároveň výslovně upozorňuje, že evidence volných pracovních míst nepokrývá celý pracovní trh. Řada pozic se obsazuje mimo tuto databázi přes vlastní nábor, pracovní portály nebo sociální sítě. Statistiky volných míst je proto potřeba číst jako důležitý, nikoli však úplný obraz poptávky po práci.
Graf 2. Počet uchazečů a evidovaných volných míst od prosince 2025 do března 2026. Zdroj dat: Úřad práce ČR.
3. Regionální obraz: Česko nemá jeden trh práce, ale několik různých trhů
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob zůstal v březnu v Ústeckém kraji (7,5 %) a Moravskoslezském kraji (7,0 %). Na opačné straně stála Praha s 3,8 % a dále Plzeňský a Pardubický kraj se 4,1 %.
Meziměsíčně klesla nezaměstnanost ve 13 krajích. Největší pokles zaznamenaly Kraj Vysočina a Jihočeský kraj, oba o 0,3 procentního bodu. V Moravskoslezském kraji zůstal podíl nezaměstnaných na únorové úrovni.
Pro firmy to znamená, že agregovaný celostátní údaj 5,0 % je užitečný pro headline, ale pro náborové plánování nestačí. Dostupnost pracovní síly, tlak na mzdy i rychlost obsazení pozic se v jednotlivých regionech dál výrazně liší.
Graf 3. Podíl nezaměstnaných osob v krajích v březnu 2026. Přerušovaná čára označuje průměr ČR 5,0 %. Zdroj dat: Úřad práce ČR.
Tabulka 2. Krajské srovnání
| Kraj | 03/2026 | 03/2025 | Meziroční změna |
| Praha | 3,8 % | 3,0 % | +0,8 p. b. |
| Plzeňský | 4,1 % | 3,6 % | +0,5 p. b. |
| Pardubický | 4,1 % | 3,5 % | +0,6 p. b. |
| Středočeský | 4,2 % | 3,5 % | +0,7 p. b. |
| Zlínský | 4,2 % | 3,6 % | +0,6 p. b. |
| Vysočina | 4,2 % | 3,6 % | +0,6 p. b. |
| Královéhradecký | 4,3 % | 3,7 % | +0,6 p. b. |
| Jihočeský | 4,5 % | 3,9 % | +0,6 p. b. |
| Olomoucký | 5,3 % | 4,7 % | +0,6 p. b. |
| Jihomoravský | 5,6 % | 4,9 % | +0,7 p. b. |
| Liberecký | 5,8 % | 4,8 % | +1,0 p. b. |
| Karlovarský | 6,0 % | 5,3 % | +0,7 p. b. |
| Moravskoslezský | 7,0 % | 6,0 % | +1,0 p. b. |
| Ústecký | 7,5 % | 6,6 % | +0,9 p. b. |
4. Okresní extrémy: Karviná, Most a vysoký tlak na jedno volné místo
Na úrovni okresů zůstávají nejproblematičtější Karviná (10,4 %) a Most (10,3 %), následované Bruntálem (8,7 %) a okresy Chomutov a Sokolov (oba 8,0 %).
Nejnižší nezaměstnanost eviduje Úřad práce tradičně v okresech Praha-východ a Praha-západ (souhrnně 1,9 %) a v Rychnově nad Kněžnou (2,8 %).
Průměrně v ČR připadalo na jedno evidované volné místo 4,1 uchazeče. V Karviné to ale bylo 20,9, v Sokolově 18,7 a v Děčíně 15,2. Tato čísla ukazují, že samotný počet volných míst nestačí – zásadní je jejich regionální rozložení a oborová struktura.
Tabulka 3. Vybrané okresní extrémy
| Nejvyšší PNO | Nejnižší PNO | Nejvíce uchazečů na 1 místo |
| Karviná – 10,4 % | Praha-východ a Praha-západ – 1,9 % | Karviná – 20,9 |
| Most – 10,3 % | Rychnov nad Kněžnou – 2,8 % | Sokolov – 18,7 |
| Bruntál – 8,7 % | Zlín – 3,5 % | Děčín – 15,2 |
| Chomutov – 8,0 % | Pelhřimov – 3,5 % | Bruntál – 12,7 |
| Sokolov – 8,0 % | Mladá Boleslav – 3,6 % | Ústí nad Labem – 12,4 |
5. Co březnová data znamenají pro zaměstnavatele
Březnová statistika je pro zaměstnavatele dobrou zprávou v tom, že se po zimě zvýšil pohyb kandidátů i počet obsazených míst. Zároveň ale neukazuje plošné zlepšení. Meziročně je nezaměstnanost vyšší a regionální rozdíly zůstávají výrazné.
Pro personální plánování z toho vyplývají tři praktické závěry. Za prvé: celostátní průměr je potřeba doplnit krajským a okresním pohledem. Za druhé: dostupnost kandidátů se neodvíjí jen od míry nezaměstnanosti, ale i od poměru uchazečů na jedno místo. A za třetí: evidence volných míst Úřadu práce zachycuje jen část reálné poptávky firem, takže je vhodné ji kombinovat s vlastní znalostí trhu.
Březnový pokles na 5,0 % tak lze číst jako potvrzení jarního oživení, nikoli jako signál, že by se tlak na nábor v celé republice výrazně uvolnil.
| Metodická poznámka MPSV a Úřad práce ČR používají ukazatel podíl nezaměstnaných osob, tedy podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel stejného věku. Nejde o stejný ukazatel, jaký používá EUROSTAT pro mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti. |