Nábor z Filipín aktuálně:V Manile jsme vybírali kuchaře, čalouníky i šičky

V rozhovoru se Dalibor vrací k poslednímu dubnovému náboru na Filipínách. Popisuje nejen to, jak tým Manuvia zvládl komplikace v dopravě a organizaci výběru v Manile, ale hlavně to, co firmy zajímá nejvíc: jaká je kvalita kandidátů, jak se testují v praxi a proč je potřeba plánovat nábor z Filipín s dostatečným předstihem.

Poslední nábor v Manile: komplikovanější cesta, ale silný výsledek

Dalibore, poslední nábor probíhal v době, kdy se kvůli situaci na Blízkém východě komplikovalo cestování do Asie. Jak složité dnes je dostat se na Filipíny?

Začnu tím, že cesta možná je. Jen je potřeba počítat s tím, že může být složitější než dříve. V prvních dnech a týdnech po komplikacích na Blízkém východě byly zasažené hlavní přestupní huby směrem do Asie – typicky Katar, Dubaj nebo Abú Dhabí. To samozřejmě ovlivnilo ceny letenek i dostupnost některých spojů.

Neznamená to ale, že by se na Filipíny nedalo dostat. Spíš to vyžaduje víc práce při plánování. Musíš hledat jiné trasy, jiné letecké společnosti, někdy počítat s delší cestou nebo menším komfortem. Ale řešení existuje vždy.

Tentokrát jsme například hledali cenově rozumnou trasu přes Indii, případně přes Čínu. Standardní spojení přes Blízký východ v tu chvíli nebylo ideální, takže bylo nutné být flexibilní. A to je přesně role našeho týmu – umět se přizpůsobit, najít řešení a zajistit, aby nábor i přes komplikace proběhl.

Takže samotná cesta není překážkou náboru, ale vyžaduje zkušenost a operativu?

Přesně tak. Pro klienta je důležité, že se nemusí zabývat každým detailem. My řešíme trasu, letenky, harmonogram, návaznosti, ubytování i logistiku na místě. Samozřejmě, někdy se stane, že let zruší, někdy se změní časový plán. Ale od toho jsme tam my, abychom situaci zvládli.

Při této cestě jsme měli komplikaci hned na začátku – jeden let z Vídně byl zrušen. Nakonec jsme odletěli až druhý den jinou trasou. Pro nás to znamenalo rychle přenastavit program, postarat se o klienta a zároveň koordinovat tým v Manile, aby první část výběrového řízení proběhla i bez mé osobní účasti. A proběhla velmi dobře.

Byli s tebou tentokrát na cestě i klienti?

Ano. Tentokrát s námi byli dva klienti ze Slovenska. Jeden letěl jinou trasou, druhý cestoval přímo se mnou, takže si prošel i komplikací se zrušeným letem. I to ale ukazuje, proč je důležité mít u sebe zkušeného partnera. Když nastane problém, klient nezůstane sám.

Na místě pro klienta zajišťujeme všechno – od dopravy přes ubytování až po testovací centrum, organizaci výběrového dne a podporu během celého pobytu. Klient se může soustředit na to hlavní: vidět kandidáty, otestovat si jejich dovednosti a rozhodnout se, koho chce do svého týmu.

Výběr v Manile: klient nevidí jen životopis, ale skutečnou práci kandidáta

Na jaké pozice jste se při posledním náboru zaměřovali?

Šlo o dvě hlavní oblasti. Pro jednoho slovenského klienta jsme hledali kuchaře. Pro druhého klienta, který působí ve výrobě nábytku, jsme vybírali čalouníky, tesaře, truhláře a šičky.

To je na Filipínách velmi zajímavé. Nejde jen o obecné pracovní pozice. U mnoha kandidátů se bavíme o lidech, kteří mají konkrétní praxi, řemeslnou zručnost a jasně ověřitelné dovednosti. Proto také klienti často chtějí být přímo u testování. Chtějí vidět, jak člověk pracuje rukama, jak přemýšlí, jak zvládá zadání a jestli odpovídá standardu, který firma potřebuje.

Jak takové testování kandidátů v Manile vypadá v praxi?

Záleží na profesi. U kuchařů se testuje přímo v kuchyni. Kandidáti dostanou konkrétní zadání a klient sleduje nejen výsledek, ale i způsob práce – organizaci, hygienu, tempo, samostatnost i techniku.

Tentokrát jel klient pro deset kuchařů. Na testování jich dorazilo pětadvacet. Vybral deset kandidátů a k tomu šest náhradníků. To je za mě velmi dobrý výsledek.

Je ale potřeba říct, že testování v Manile má svoje specifika. V době, kdy je venku čtyřicet stupňů, může mít kuchyně extrémní teplotu. Člověk tam stojí půl hodiny a má opravdu dost. I to ale ukazuje, v jakých podmínkách kandidáti pracují a jakou mají odolnost.

U druhého klienta šlo o výrobní a řemeslné profily. Tam jsme měli na každou pozici zhruba dvojnásobek kandidátů, než byl požadovaný počet. Část lidí testováním neprošla, což je normální a správné. Výsledkem ale bylo, že jsme obsadili potřebné pozice a zároveň připravili náhradníky pro případ zdravotních, rodinných nebo administrativních komplikací.

Potvrdilo se znovu, že kvalita filipínských kandidátů je tak vysoká, že klienti mají z čeho vybírat?

Ano. Ale u opakovaných klientů už se posouváme ještě dál. Když s námi klient jede na Filipíny poprvé, často má zkušenost z domácího trhu, kde je situace složitá a firmy mnohdy berou téměř každého, kdo je dostupný a ochotný nastoupit.

Na Filipínách ale vidí jinou realitu. Najednou má před sebou více kvalitních kandidátů a může si vybírat. A když jede podruhé nebo potřetí, už přesně ví, co chce testovat. Zpřesní zadání, zvýší nároky a jde opravdu po nejlepších lidech.

Zároveň se učí i samotné firmy. Někdy zjistí, že některé testy byly zbytečně složité, protože pro jejich provoz stačí ověřit jednu nebo dvě klíčové dovednosti a zbytek člověka naučí interně. Jindy naopak chtějí jít víc do detailu, protože hledají vysoce specializované profily.

To je velká výhoda osobního výběru. Klient si proces zažije, upraví ho podle sebe a postupně přesně ví, co od kandidátů potřebuje vidět.

Zmiňoval jsi klienta, který už má přes sto filipínských pracovníků. Co to podle tebe říká o této cestě?

Říká to hlavně to, že když je proces dobře nastavený, nejde o jednorázové řešení. Může z toho vzniknout stabilní dlouhodobá spolupráce.

U daného klienta jsme byli opakovaně a firma počty filipínských pracovníků postupně navyšuje. V jejich typu výroby je to velmi silný příklad toho, že filipínští zaměstnanci dokážou do provozu dobře zapadnout, odvádět kvalitní práci a vytvořit stabilní tým.

Pro firmu to znamená větší personální jistotu. Pro zaměstnance zase šanci na stabilní práci v Evropě a lepší budoucnost pro rodinu.

Za každým kandidátem je rodina, plán a obrovská motivace uspět

U náboru z Filipín nejde jen o čísla. Často jsou za tím silné lidské příběhy. Který ti zůstal v hlavě nejvíc?

Těch příběhů je hodně, ale některé si člověk pamatuje opravdu dlouho.

Silný je například příběh páru, který prošel výběrem do výroby. Muž odjel pracovat jako operátor a jeho žena byla v té době těhotná. Když se klient po několika měsících vracel na další testování, žena už měla po porodu a doma nechávala dvouměsíční dítě, aby mohla odjet za prací společně s manželem.

Pro člověka ze střední Evropy je to velmi těžko představitelné. Instinktivně se ptáme: jak může rodič nechat malé dítě doma? Jenže kontext je jiný. Ti lidé často odcházejí ne proto, že chtějí být pryč od rodiny, ale proto, že ji chtějí uživit. Práce v Evropě pro ně může znamenat školu pro děti, lepší zdravotní péči, důstojnější bydlení a stabilnější budoucnost.

Další silný příběh se týká jedné slovenské firmy, kde už pracují tři bratři z jedné rodiny. Při posledním náboru si firma vybrala další tři. To znamená, že ve stejné firmě bude pracovat šest bratrů – kvalifikovaných, šikovných lidí, kteří si na Slovensku postupně vytvářejí komunitu a chtějí fungovat společně.

To jsou momenty, kdy si uvědomíš, že naše práce má i další rozměr. Nejde jen o obsazení směny. Těm lidem se skutečně mění život.

Máš pocit, že práce v Evropě opravdu pomáhá nejen konkrétnímu člověku, ale celé jeho rodině?

Určitě. Když se kandidátů ptáme, proč chtějí odjet, velmi často mluví o rodině. Nejen o manželce nebo dětech, ale i o rodičích, sourozencích a širší rodině. Jeden člověk, který získá stabilní práci v Evropě, může z jedné výplaty podporovat více lidí doma.

A nejde jen o každodenní výdaje. Jde o vzdělání, zdravotní péči, možnost splatit dluhy, postavit nebo opravit dům, pomoci dětem ke studiu. To je pro ně obrovská motivace.

Rozdíl ve výdělku je navíc velký. Když si vezmeme kvalitního pracovníka ve výrobě, na Filipínách se může v oblasti Manily pohybovat například kolem 300 až 350 eur čistého měsíčně. A to často při velmi náročném pracovním režimu – dvanáctky, šestnáctky, někdy mnoho dní v kuse. V Evropě je práce lépe zaplacená, stabilnější a s jasnějšími pravidly. Proto dává odjezd tak silný smysl.

Proč filipínští pracovníci dobře zapadají do českých a slovenských firem

Někteří zaměstnavatelé mohou mít ze zahraničního náboru přirozené obavy. Proč podle tebe Filipínci dobře zapadají do českého a slovenského prostředí?

Filipínci mají několik vlastností, které jsou pro evropské zaměstnavatele velmi důležité. Jsou pracovití, přátelští, otevření a pokorní. Většina z nich se domluví anglicky, což je velká výhoda při adaptaci. Kulturně jsou navíc v mnoha ohledech blízcí evropskému prostředí.

Důležitý je i jejich přístup k práci. Přijíždějí s jasnou motivací pracovat, vydělat si a být spolehliví. Když mají možnost přivydělat si legálně přesčas nebo vzít dvě soboty v měsíci, často s tím nemají problém. Ne proto, že by měli být přetěžovaní, ale proto, že jejich motivace je velmi silná.

Zkušenosti od klientů i koordinátorů jsou v tomto směru velmi pozitivní. Filipínští pracovníci nebývají konfliktní. Naopak často pomáhají zklidnit provoz, vytvořit stabilnější tým a přinést do firmy větší jistotu.

Co bys řekl firmě, která o zahraničních pracovnících přemýšlí, ale pořád má obavy?

Řekl bych: pojďme se potkat. Dejte mi hodinu u kávy a projdeme si celý proces – otevřeně, prakticky, bez obchodních frází. Vysvětlíme, co to znamená, co firma potřebuje připravit, jak probíhá výběr, jak dlouho trvá administrativa, jak se řeší příjezd a co následuje po nástupu.

A pokud chce mít klient opravdu jistotu, nejlepší je jet s námi přímo do Manily. Vidět kandidáty na vlastní oči, zažít testování, poznat prostředí a kulturu. To většinou rozhodne. Protože když firma vidí kvalitu lidí, jejich motivaci a způsob práce, obavy velmi rychle mizí.

Co klienta čeká, když letí na nábor s Manuvia

Když se klient rozhodne letět s tebou a tvým týmem do Manily, co ho čeká?

Kompletní servis od začátku do konce.

Pomůžeme s letenkami, zajistíme ubytování, dopravu na místě, testovací centrum i samotný program. Jsme klientovi k dispozici prakticky nepřetržitě. Postaráme se o organizaci výběrových dnů, komunikaci s lokálním partnerem, kandidáty i praktické věci kolem pobytu.

Součástí může být také krátký program mimo samotné testování, aby klient lépe pochopil prostředí, ze kterého kandidáti přicházejí. Manila má svá specifika a je dobré ji alespoň částečně zažít. Klient díky tomu nevnímá nábor jen jako tabulku se jmény, ale jako reálný proces s konkrétními lidmi.

Od chvíle, kdy se potkáme na letišti – ať už v Praze, ve Vídni nebo na přestupu – má klient zajištěnou podporu. To je důležité zejména pro firmy, které s tímto typem náboru nemají zkušenost.

Jak často náborové dny na Filipínách plánujete?

Obvykle se snažíme být v Manile přibližně jednou za šest týdnů. Někdy se termíny posunou kvůli dopravě nebo situaci ve světě, ale standardně plánujeme pravidelný rytmus.

Délka přípravy závisí na typu pozice. U operátorů výroby může stačit přibližně dva až tři týdny, protože pool kandidátů je širší. U kvalifikovaných profesí, jako jsou například svářeči nebo jiné odborné pozice, je ideální počítat se čtyřmi až šesti týdny přípravy. Je potřeba nastavit testování, domluvit konkrétní zadání, připravit dokumentaci a sladit očekávání klienta.

Když se firma rozhodne dnes, kdy může mít pracovníky reálně ve výrobě?

Záleží na profilu. Pokud jde o větší počet operátorů výroby a klient reaguje rychle, umíme ještě v horizontu několika týdnů zorganizovat výběrový den pro desítky kandidátů. U specializovaných pozic je vhodné dát přípravě více času, aby byl proces kvalitní a nebyl zbytečně „na krev“.

Firmy by ale měly myslet dopředu. Pokud chtějí zvládnout sezonní špičku, například předvánoční období ve výrobě, logistice, skladech nebo elektrotechnice, je nejvyšší čas začít proces řešit včas. Mezinárodní nábor není ze dne na den. Kvalitní výběr, administrativa, vízový proces i příprava nástupu potřebují svůj čas.

Co je podle tebe největší hodnota filipínského náboru pro české a slovenské firmy?

Stabilita. Firmy dnes často nebojují jen o to, aby našly lidi. Bojují o to, aby našly lidi, kteří vydrží, chtějí pracovat, zapadnou do týmu a budou pro provoz dlouhodobě přínosem.

Filipínští pracovníci v tomhle dávají firmám velký smysl. Přicházejí s motivací, s respektem k práci a s velmi silným osobním důvodem uspět. A když je celý proces dobře nastavený – od výběru přes administrativu až po adaptaci v Česku nebo na Slovensku – může to být velmi funkční řešení pro obě strany.

Pro firmu je to stabilní pracovní síla. Pro kandidáta šance změnit život sobě i své rodině. A právě v tom je podle mě síla mezinárodního náboru.

Zvažujete nábor pracovníků z Filipín?