Přeskočit na obsah

Nezaměstnanost v Česku v únoru 2026

Monitoring Novinky
Ilustrační pozadí

Únorová data potvrzují pokračující sezónní nárůst nezaměstnanosti, ale bez známek plošného zhoršení. Skutečný příběh se skrývá v regionálních rozdílech a v nesouladu mezi místem, kvalifikací a poptávkou zaměstnavatelů.

Klíčové ukazatele

UkazatelProsinec 2025Leden 2026Únor 2026
Podíl nezaměstnaných osob4,8 %5,1 %5,2 %
Uchazeči o zaměstnání354 314378 547381 705
Volná pracovní místa87 42286 43189 705
Podíl příjemců podpory25,4 %28,7 %29,3 %

Tabulka 1: Přehled hlavních ukazatelů trhu práce.

Nezaměstnanost v Česku v únoru 2026

Graf 1: Tříměsíční vývoj podílu nezaměstnaných osob.

Nezaměstnanost v Česku v únoru 2026

Graf 2: Registrovaní uchazeči a volná pracovní místa.

Úvod

Únorová data potvrzují, že český trh práce na začátku roku 2026 zůstává pod tlakem sezónnosti, ale zároveň nevykazuje známky plošného kolapsu. Úřad práce ČR evidoval k 28. únoru 2026 celkem 381 705 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 55 482 více než před rokem. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 5,2 %. Současně ale přibylo i volných pracovních míst, jejichž počet se zvýšil na 89 705. Hlavním tématem tak není jen růst nezaměstnanosti, ale především strukturální a regionální nesoulad mezi dostupnou pracovní silou a reálnou poptávkou zaměstnavatelů.

Zpomalení po lednovém skoku

Únor nepřinesl další výrazné zhoršení po lednovém nárůstu. V průběhu února se nově zaevidovalo 43 108 lidí, což bylo o 21 858 méně než v lednu. Z evidence odešlo 39 950 uchazečů a do nového zaměstnání během měsíce nastoupilo 30 033 osob. Pro zaměstnavatele je to důležitý signál: trh práce zůstává aktivní, ale pohybuje se v typickém zimním režimu před jarním oživením sezónních oborů.

Jedna republika, několik pracovních trhů

Celostátní hodnota 5,2 % sama o sobě nevysvětluje skutečnou situaci na trhu práce. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob vykázal v únoru Ústecký kraj s 7,6 % a Moravskoslezský kraj se 7,0 %. Na opačném konci stála Praha s 3,9 %, Plzeňský kraj s 4,2 % a Pardubický i Středočeský kraj s 4,3 %. Rozdíl mezi Prahou a Ústeckým krajem činí 3,7 procentního bodu, což potvrzuje, že jednotná personální strategie přestává být dostačující.

Regionální rozdíly

SkupinaRegionPodíl nezaměstnaných
NejvyššíÚstecký kraj7,6 %
NejvyššíMoravskoslezský kraj7,0 %
NejnižšíPraha3,9 %
NejnižšíPlzeňský kraj4,2 %
NejnižšíPardubický kraj4,3 %
NejnižšíStředočeský kraj4,3 %

Tabulka 2: Vybrané kraje s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností v únoru 2026.

Nezaměstnanost v Česku v únoru 2026

Graf 3: Vybrané regiony s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností.

Okresní detail ukazuje skutečné napětí

Na okresní úrovni evidoval Úřad práce nejvyšší nezaměstnanost v okresech Most (10,4 %), Karviná (10,3 %) a Bruntál (9,4 %). Současně právě v okresech Karviná, Sokolov, Děčín a Bruntál připadá na jedno volné pracovní místo mimořádně vysoký počet uchazečů. Český trh práce proto nelze zjednodušit na tvrzení, že práce je všude dost nebo naopak všude chybí. Problémem je nesoulad mezi místem, profesí a kvalifikací.

Okresy s nejvyšší nezaměstnaností a největším tlakem na volná místa

OkresPodíl nezaměstnanýchUchazeči na 1 volné místo
Most10,4 %
Karviná10,3 %20,6
Bruntál9,4 %13,6
Chomutov8,1 %
Sokolov8,1 %18,4
Děčín17,1

Tabulka 3: Vybrané okresy podle únorových dat Úřadu práce ČR.

Nezaměstnanost v Česku v únoru 2026

Graf 4: Okresy s nejvyšším počtem uchazečů na jedno volné místo.

Poptávka po práci zůstává silná v provozních profesích

Podle evidence Úřadu práce měli zaměstnavatelé v únoru největší zájem zejména o dělníky ve výstavbě budov, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, dále o kuchaře, montážní dělníky a uklízeče. Vyšší registrovaná nezaměstnanost tedy automaticky neznamená, že firmy snadněji obsadí klíčové provozní pozice. Rozhodující zůstává rychlost náboru, kvalita předvýběru i schopnost zaměstnavatele nabídnout reálně atraktivní podmínky.

Vyšší podpora a role aktivní politiky zaměstnanosti

Ke konci února pobíralo podporu v nezaměstnanosti 111 872 osob, tedy 29,3 % všech uchazečů. Po novele účinné od 1. ledna 2026 vzrostla maximální výše podpory na 38 537 Kč. Úřad práce zároveň prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podporoval 8 262 uchazečů a zájemců o zaměstnání, přičemž nejvíce podpořených osob připadalo na Středočeský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. To ukazuje, že veřejná politika se zaměřuje především na regiony s vyšším rizikem nezaměstnanosti.

Závěr

Pro HR manažery i vedení firem je závěr poměrně jasný: český pracovní trh na jaře 2026 není trhem bez práce ani bez lidí. Je to trh, na němž práce i pracovní síla existují, ale stále častěji se nepotkávají na stejném místě, ve stejném čase a ve stejné kvalifikační struktuře. Schopnost tento nesoulad překlenout bude jednou z klíčových konkurenčních výhod zaměstnavatelů v letošním roce.