Přeskočit na obsah

Ondřej Wysoglad: Ukrajino, jsme s vámi!

Novinky
Ilustrační pozadí
Ondřej Wysoglad: Ukrajino, jsme s vámi!

Situace na Ukrajině zasáhla celý svět. Jsou toho plné noviny, nikdo nemluví o ničem jiném. Jak se dění dotýká naší společnosti?

Z lidského hlediska je to pro nás všechny obrovská tragédie. Asi nikdo neočekával, že něco takového zažijeme v 21. století. Budeme se snažit Ukrajině maximálně pomoci. Nicméně je třeba myslet na to, že jsme subjekt s omezenými možnostmi. Nejsme ani stát, ani Evropská unie. I tak ale uděláme maximum a pomůžeme.

Z byznysového hlediska zatím nepociťujeme žádný dopad. Je ale těžké v tuto chvíli predikovat, co se bude dít. Máme několik variant: nedostatek pracovní síly, přebytek pracovní síly…

Jakmile sem někoho přesuneme, tak za něj přebíráme zodpovědnost

Jak můžeme jako skupina Manuvia pomoci? Podle posledních informací řešíme třeba transport od slovenských hranic a ubytování pro rodiny. Jak to vypadá?

Podle aktuálních informací (rozhovor ze dne 2. 3. 2022) jsme pomohli několika rodinám a řešíme pomoc pro další z Kyjeva. Naši kolegyni máme na hranicích v Užhorodě. Upřímně, situace je nepřehledná. Velmi těžce se cokoliv plánuje – nikdo totiž přesně neví, kolik přijde uprchlíků atd. Neustále se situaci přizpůsobujeme a hledáme řešení. Prioritně se zaměřujeme na našich cirka 500 ukrajinských agenturních zaměstnanců. Těm jsme schopni pomoci, bohužel nejsme schopni pomoci celé Ukrajině.

Rozumím. Je to o pomoci jednotlivce, co každý z nás může udělat. Jak jste i zmínil, Manuvia není EU.

Přesně. Myslím, že většina lidí to, co se děje, odsuzuje a chce pomoci. Ale naše zdroje jsou limitované. Nemáme na to kapacity, finanční prostředky. Je to velmi složitý úkol. Jakmile sem někoho přesuneme, tak za něj přebíráme zodpovědnost, a to v plné výši. Musíme umět vybalancovat snahu pomoci s reálnou možností lidem zajistit ubytování. Je náročné ubytovat rodinu s dětmi, doteď jsme řešili ubytování jednotlivců, případně párů.
Ubytovací kapacity nejsou. Navíc jsou vyčleněné ubytovací kapacity od státu. Problematika je hodně komplexní. Prvotní impuls je maximálně pomoci, ale do pomoci se musí zapojit spíše stát než firmy. Firmy to v reálu nejsou schopny ve velkém měřítku zvládnout.

Samozřejmě pokud se člověk individuálně rozhodne kohokoliv ubytovat, je tohle samozřejmě možnost a každého rozhodnutí. My jako společnost v tomto ale nemůžeme garantovat 100 % pomoci. Za snahou pomoci musí být i odpovědnost.

Ukrajinci mají tzv. brannou povinnost. To znamená, že pokud je stát povolá, musí nastoupit. Jak zajistíme jejich náhradu u našich obchodních klientů?

Máme několik možností. Řešíme náhradní lokality v rámci EU i mimo EU. Budeme ale hodně závislí na legislativních restrikcích. Druhá možnost je, že lidi, co odjedou v rámci povolávacího rozkazu, tak částečně půjde nahradit ženami ukrajinské národnosti, které budou tady u nás.

Je to prostředí plné nejistoty.

Jak vypadá (v jaké fázi) zapojení klientů do pomoci Ukrajině?

Myslím si, že jsme všichni na tom úplně stejně. Všichni tápeme, ve všech se bijí emoce s reálnými možnostmi, jak pomoci. V tuto chvíli nemáme žádnou organizovanou klientskou aktivitu, ale nabídli jsme klientům možnost to řešit společně.
Zatím je situace taková, že ti, co nebyli povoláni do boje, se snaží dostat rodiny do bezpečí – jsou v uprchlických táborech a na hranicích.

Máme kolegy na Ukrajině, na které teď všichni v Manuvii myslíme. Řeší se případná pomoc – finanční nebo třeba ohledně ubytování – i pro ně?

Manuvia Ukrajina – naše pobočka, tak jedna z kolegyní je v Užhorodu: „Holky“ chtěly zůstat, zbytek týmu chtěl zůstat v Kyjevě. Podle informací, co mám, jsou v pořádku. Ptal jsem se přímo osobně, zda chtějí pomoci, tak zatím pomoc nechtějí. Ví ale, že se na nás mohou kdykoliv obrátit.
Stejně tak jsme připraveni a ví o to naši dodavatelé. Když budeme moci, maximálně pomůžeme.

Naši kolegové z Ukrajiny mají v nás stoprocentní podporu

Co byste vzkázal našim ukrajinským zaměstnancům, ať už interním, či externím?

To je těžká otázka. Myslím si, že se nic z toho nemělo stát. Sám za sebe hovořím, že se mě to obrovsky dotklo. Už jen ta myšlenka, že je někdo schopen vytvořit takový konflikt. Co vám všem osobně můžu vzkázat je tohle: Lidi jsou s vámi v myšlenkách, mnozí i v činech, že se vám snaží pomoci. Myslím si, že ten tlak na politickou sféru přináší ovoce, i když dosah jde pomalu.
Osobně je mi velmi líto, že se něco takového stalo. Odsuzuji to. Nemyslím si, že by jakýkoliv národ měl útočit na druhý národ a na svého souseda, ať už jsou za tím jakékoliv důvody. Jsme s vámi v myšlenkách a snažíme se vám pomoci, jak to jen jde. Prosím, vydržte.